Cestou necestou až na konec světa: Den 5.

Bariloche

Počasí: hic, jasno
Na místě sepsal: Kuba

Budík byl teda dost brzy, ale což, nejsme tady na dovolený. Cílem byla cesta městskou do okolí, na nějaký ten kopec s výhledem na jezera. Jmenoval se Cerro Campanario. Ráno jsme chtěli jen koupit lístek na bus a vyrazit. Šli jsme tam, kde jsme podle informací z íček mohli koupit lístky. Kiosek. Jenže tam paní řekla, že ne, že kancl Cerro Otto. Tam ale že ne, že jinde. Měl tam jen exkurze pro normální tlustý německý turisty a to my nejsme. Tak napotřetí jsme našli správný místo a koupili dle plánu 6 lupenů, páč jsme chtěli napřed na vrchol a pak ještě dál. Vyskočili jsme kousek za lanovkou a paní u půjčovny kol nás sama krásnou angličtinou oslovila a poslala 500 metrů zpět. Tak jsme tam došli a po chvíli hledání cesty kudy nahoru se začali škrábat k vrcholu. Cesta dosti prašná a místy dosti prudká vzhůru. Alespoň jsme si otestovali fyzičku. Mizerná. Nahoře je dobrý sezení, hospoda a hlavně super výhled. Tak jsme tam oba nacvakali spoustu fotek, dali jsme oběd - bageta a sýr, jak jinak, a zase se začli sesouvat dolů. Dole jsme opět naskočili na bus a jeli na konečnou.

Tam hotel jak blbec, ve švýcarském stylu! Šli jsme kousek odsud, na takový malinký poloostrůvek. Tam jsme úspěšně minuli boudu s lístkama (byl to i přístav) a došli na špičku poloostrova. Tam se naše cesty klasicky rozdělily. Já začal i s batohem vybíhat na vrchol za nejlepší fotkou (a nemohl pochopit, že nejdu taky, pozn. red.) a Kačenka začala skučet, že se chce koupat. Tak jsem jí hodil batoh s věcma a sápal se na vršek. Něco jsem vyfotil, panoramaticky se vyčůral a sešel dolů. Tam už Kačenka, rochnící se v prý studené vodě krásného jezera. Bylo vidět i slyšet, že je spokojená. Pak jsme se už rozhodli zakončit výlet včas a šli na bus. Káťa měla domluvený Skype, tak jsme šli na net. Tam jsme oba zkoukli mail, Káťa vyřídila Skype, a pak jsme vymysleli a koupili lístky do Mendozy. Ještě jsme pak zaběhli do nákupní ulice, zkusit sehnat auto na zítra, ale už bylo vesměs zavřeno. Předtím jsme mi zvládli koupit kraťasy, čepku a tkaničky. Ještě nákup v marketu se vešel. Večer byl ve znamení plánování, a taky jsme vařili na pokoji v ešusu. I na víno došlo.

Výhled cestou na Cerro Campanario