Den 1. - 9.1.2012

Sandefjord - Amsterdam - Buenos Aires

Autor: Kuba
Počasí: Norsko pod nulou, Buenos Aires hic, sucho

Budíček ve 3:40 napovídal, že tohle bude náročnej den. Odlet z Torpu v 6:20. Ve 4:50 stál před barákem taxík, takže hurá na letiště. Vzhledem k našemu rozhodnutí jet bez stanu, se naše batohy zdály neskutečně lehké, oni taky byly. Tak jsme hned začali vymýšlet, jak zatížit. Káťu napadly sandály. Přes prvotní skepsi jsem povolil a už teď vím, že to byl super nápad. První let (do Amsterdamu) byl hodinu a půl, a pak hodina a půl čekání, což bylo dost v pohodě. Ale ještě nás čeká jeden let, trochu delší. Podle mých předpokladů asi 7-8 hodin. Dost dlouhý. Všechno podle plánu a v 10 jdeme do letadla. Letadlo pro 320 lidí, celkem velký. Asi po hodině a půl letu jsem si více začal všímat údajů o letu. Lehce jsem zamrznul při pohledu na zbývající čas letu. Svítilo tam asi 13 hodin. Naše zděšeně překvapené výrazy mohly vypadat zajímavě. Nezbývalo než se s tím smířit. Cesta byla opravdu nekonečná, děsný. Před příletem pilot hlásil i počasí. Slunečno a 38°C. Jo, hustý. Ráno start -6°C. Po příletu jsme zjistili, jak se dostat na další letiště, odkud pokračujeme. Pak jsme něco pojedli a vyměnili něco dolarů za pesos. Kurz nákup/prodej 3,40/4,50 - takový spread jsem nikdy neviděl. A to byla oficiální směnárna. Jinak kurz je asi 4,30. Pak jsme přeběhli do terminálu A, vybrali pesos z bankomatu a hledáme místo na spaní. Nic moc, kempujeme na žulových parapetech, ale jsou široký a teplý. Káťa se snaží spát a já nevím, jak dlouho vydržím. Přeci jen můj dnešní den už měl asi 26 hodin.

Balení

Kemping v Buenos Aires na letišti

VÍTEJTE -

VITAJTE - WELCOME - VELKOMMEN - WILLKOMMEN - BIENVENUE - BEM-VINDO

Srdečně vítám všechny příchozí, známé i neznámé, na našem cestovatelském blogu! Tato myšlenka se zrodila postupně, když se naše zatím největší cesta změnila spíše v přestěhování a blog jí se zabývající vyčerpal témata.  Protože si ale na všech našich ostatních cestovatelských počinech vedeme zápisky, rozhodli jsme se, že bychom mohli sebe a hlavně Vás pobavit vytažením deníků ze šuplíku. Řeknu Vám, není to vždycky jednoduché, sednout večer pod baterku a sesmolit, co se událo. Zvlášť na konci dovolené nám psací morálka často trochu zaostává. Ale právě to, že už při dvoudenním skluzu člověk cítí, jak rychle zapomíná, je i motivace, aby se zapomenuté připomnělo a zapsalo. Vše si přečtete je v původní podobě, jak to bylo zapsáno na místě. A abyste se do toho všeho mohli lépe vžít, budu se snažit přikládat ke článkům obrázky.

Celou moji blogerskou historii si kladu otázku, jak často lidi baví zajít na blog a přečíst si něco nového. Proto jsem připravila anketu ohledně četnosti příspěvků, kterou najdete dole na této stránce. Předem děkuji zúčastněným!

Doufám, že se tu budete bavit a přeji pěkné počteníčko!